Zdraví řešíme všichni. Zajímáme se o to, jak kvalitní potraviny jíme, nebo kolik hodin denně spíme. Chodíme na preventivní prohlídky, mažeme se opalovacími krémy a používáme chytré hodinky a prsteny, které měří každý náš krok. Co často opomíjíme, je vzduch, který dýcháme. Jak kvalita vzduchu ovlivňuje naše zdraví?
Jako každý rok slavíme 7. 4. Světový den zdraví pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Letošní téma sjednocuje svět pod heslem „Společně pro zdraví. Stůjte po boku vědy“, které oslavuje sílu vědecké spolupráce k ochraně zdraví lidí, zvířat, rostlin a planety.
Mnozí z nás se v tento den odhodlávají k lepším výkonům v posilovně, nebo ke konzumaci zdravějších jídel, ale zapomínají na tu nejzákladnější „potravinu“, bez které bychom neexistovali. Denně vdechneme zhruba 10000 – 12000 litrů vzduchu.
Proto je tento den ideální příležitostí uvědomit si, že naše zdraví nestojí jen na zvedání činek, nebo počítání kalorií (denně sníme cca 1,5 kg jídla a vypijeme 2 litry tekutin), ale doslova na každém nádechu. Kvalita vzduchu je totiž tím nejzákladnějším pilířem, protože ho každý den vdechneme kolem 15 kilogramů.
Vzduch, který dnes dýcháme ale není tím nejčistším. Najdeme v něm prachové částice, pyly, plísně, výpary, plyny atd. Skrz dýchací cesty se nám dostávají do těla a mohou vést k zánětům, oxidačnímu stresu a poškozování buněk.
Jelikož ty nejmenší prachové částice (PM2.5 menší než 2,5 mikrometru, které se dostávají hluboko do plic) dokážou proniknout z plicních sklípků přímo do krevního oběhu, stává se pak z dýchání systémový problém, který zasahuje téměř každý orgán v těle. Tedy nejen plíce samotné, ale i srdce, mozek a další.
Tento neviditelný koktejl nečistot prokazatelně zvyšuje riziko předčasného úmrtí na:
Znečištění venkovního i vnitřního ovzduší vzniká především nedokonalým spalováním paliv nebo chemickými reakcemi plynů. Zdroje znečištění se liší podle prostředí, kde člověk žije.
V domácnostech škodliviny vznikají zejména při vaření, vytápění zastaralými technologiemi (vaření na plynu, kamna na uhlí) a VOC (těkavé organické látky), které se do vzduchu uvolňují např. z nábytku, podlahových krytin a čistících prostředků.
Zatímco venkovní prostředí zatěžuje doprava, průmysl a energetika. Zároveň se k nám do interiérů dostává zvenčí prach (jemné prachové částice PM2.5 a PM10, které se dostanou do horních cest dýchacích) a pyly.
Zdravotní potíže vyvolává krátkodobé i dlouhodobé vystavení těmto látkám. U některých z nich neexistuje žádná bezpečná prahová hodnota, pod kterou by byly neškodné (např. jemné částice PM 2.5 a Benzo[a]pyren vznikající zejména spalováním uhlí).
Tabulka přehledu znečišťující látek v ovzduší a jejich dopadů na zdraví:
| Znečišťující látka | Hlavní zdroje (venkovní i vnitřní) | Dopady na zdraví |
|---|---|---|
| Pevné částice (PM2,5 a PM10) | Spalování paliv, doprava, průmysl, prach, vaření a vytápění v domácnostech. | Pronikají do krve a způsobují infarkty, mrtvice, rakovinu plic a respirační potíže. |
| Oxidy dusíku NOx | Doprava (vysokoteplotní spalování), plynové sporáky, pece a krby. | Dráždí dýchací cesty, zhoršují astma a jiné plicní onemocnění. |
| Oxid uhelnatý (CO) | Nedokonalé spalování (dřevo, uhlí, benzín), výfuky aut, špatná kamna. | Blokuje vazbu kyslíku v krvi, způsobuje závratě, vyčerpání a ve vysokých dávkách smrt. |
| Oxid siřičitý (SO2) | Spalování fosilních paliv pro vytápění a výrobu energie. | Silně dráždí plíce. Je spojován s hospitalizacemi kvůli astmatu. |
| Olovo (Pb) | Staré barvy, potrubí, baterie, dříve olovnatý benzín. | Poškozuje vývoj dětí (nižší IQ, hyperaktivita), u dospělých vysoký tlak a selhání ledvin. |
| PAU (Aromatické uhlovodíky) | Spalování biomasy, vaření masa, naftové motory, tabákový kouř. | Dráždí oči a dýchací cesty, dlouhodobě způsobují rakovinu plic. |
| Formaldehyd | Stavební materiály (lepidla, dřevotříska), čistící prostředky, kouření. | Alergie, podráždění sliznic. Je spojován s rakovinou nosohltanu. |
| Radon (Rn) | Radioaktivní plyn z podloží (půda, horniny) pronikající do budov. | Hlavní příčina rakoviny plic u nekuřáků. |
| Černý uhlík (saze) | Dieselové motory, spalování biomasy (dřeva), lesní požáry. | Kardiovaskulární potíže a předčasná úmrtnost. |
| Ultrajemné částice (UFP) | Doprava (letectví, lodě), průmysl, vytápění obytných budov. | Zvyšují riziko ischemické choroby srdeční a plicních onemocnění. |
| Plísně | Vlhkost v budovách, špatné větrání a izolace. | Alergické reakce, astmatické záchvaty, podráždění očí a kůže. |
Kvalita vzduchu, který dýcháme, má obrovský vliv na naše celkové zdraví. Jak se tedy nejlépe starat o naše dýchací cesty doma i venku?
Jak ukazuje i letošní téma Světového dne zdraví, tak čistota a kvalita vzduchu není něco, co bychom měli podceňovat a opomíjet. Můžeme mít ten nejzdravější jídelníček na světě a trávit hodiny v posilovně, ale pokud zapomeneme na nejzákladnější palivo pro naše tělo, tak naše úsilí nebude nikdy 100 %.
Proměňte svůj domov v bezpečný přístav čistého vzduchu. Snižte doma zbytečnou chemii, pořiďte si čističku vzduchu Ionic-CARE, pár pokojových rostlin a nezapomínejte krátce a nárazově větrat. Plíce, srdce i mozek vám za to poděkují.
Píše články a pracuje v týmu Ionic-CARE na oddělení Péče o zákazníky. Psaní ji baví a publikuje i na jiných webových portálech (frews.cz, marter.cz). Absolvovala kurz Copywritingu u Markéty Mrkvové (Holky z byznysu) a studovala Tvůrčí psaní u paní Markéty Dočekalové.
Zdroje:
Světový den zdraví – Letošní téma světového dne zdraví 2026.
WHO – Kvalita vzduchu a jaké nemoci jsou se znečištěným ovzduším spojeny.
WHO – Přehled znečišťujících látek a jejich dopadů na zdraví.
Myslíte si, že když zavřete okna, máte doma pod kontrolou, co dýcháte? Vzduch se v našem obydlí neustále vyměňuje a do našich interiérů se ve skutečnosti dostává mnoha cestami i když nevětráme. Kolik kubíků vzduchu denně se nám nepozorovaně „natáhne“ z venku do našich obydlí? A kudy se vlastně dovnitř dostává?
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylová sezóna, která v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň doma?
Vzduch, který dýcháme, ovlivňuje naši energii, soustředění i spánek. Takzvané „vzdušné vitamíny“ zahrnují kyslík, negativní ionty, fytoncidy či mořské aerosoly – tedy složky, které přirozeně podporují zdraví a pohodu. Kde se vyskytují nejvíc a jak jejich účinky využít každý den?
