Ionizace vzduchu je přirozený proces, při kterém v ovzduší vznikají nabité částice zvané ionty. Pro člověka jsou nejzajímavější z hlediska zdraví záporně nabité ionty neboli „vzdušné vitamíny“. U vodopádů, v lese nebo na horách je jich tisíce v krychlovém centimetru, ale v klimatizované kanceláři bývá sotva pod stovkou. Tento propastný rozdíl ovlivňuje dýchání, spánek, soustředění i náladu. Proč tomu tak je?
Vzduch kolem nás není jen směs molekul kyslíku, dusíku a vodní páry. Obsahuje i nabité částice zvané ionty. Kladným se odborně říká kationty a záporným anionty. A pro to, jak se nám v místnosti dýchá, je rozhodující jejich vzájemný poměr.
Záporné vzdušné ionty, označované také jako O-ionty nebo „vzdušné vitamíny“ , nejsou ničím umělým ani novým. Naopak, dýcháme je od prvního nadechnutí. Jsou obsaženy ve vzduchu, kterého denně „zkonzumujeme“ přibližně 15 kg. Dokonce můžeme říct, že jiného léku, potravin a ani tekutin nepřijme naše tělo za celý život tolik, jako právě záporných vzdušných iontů.
Ionty vznikají všude tam, kde se do hry pouští nějaká energie. Typicky při elektrickém výboji (bouřka), při rozbíjení vodních kapek (vodopády, příboj, déšť, v menší míře i obyčejná sprcha) a působením kosmického a ultrafialového záření.
V jeskyních může vznik iontů podporovat také přirozené záření z hornin. Některé horniny totiž obsahují malé množství přírodních radioaktivních prvků, například uranu, thoria nebo draslíku-40. Ty se v zemské kůře běžně vyskytují a při svém postupném rozpadu uvolňují záření, které může ve vzduchu způsobovat ionizaci (vznik elektricky nabitých částic).
I proto patří jeskyně, podobně jako moře nebo hory, k místům s přirozeně vyšší koncentrací záporných iontů.
Následující tabulka je pro pochopení celého tématu zásadní. Jakmile člověk vidí čísla vedle sebe, přestane být ionizace abstraktním pojmem a začne z ní být čitelný konkrétní rozdíl podle prostředí:
| Místo výskytu iontů | Počet záporných iontů/cm³ |
|---|---|
| Klimatizované místnosti | 0-100 |
| Místnosti městských bytů | 50 – 100 |
| Městské ulice | 100 – 500 |
| Moře a les | 1 000 – 5 000 |
| Hory | 5 000 – 30 000 |
| Jeskynní prostory | 5 000 – 50 000 |
| Vodopády | 10 000 – 50 000 |
| Po bouřce | 50 000 a více |
Mezi klimatizovanou kanceláří a horami je rozdíl klidně tisícenásobný. Potíž je v tom, že drtivou většinu dne obvykle netrávíme na horách nebo u moře, ale v kanceláři, v autě, nebo doma. A právě tam jsou čísla nejnižší.
Kladné ionty mají v přírodě své místo a důležité je, že jsou vyvážené těmi zápornými. Problém nastává, když se jejich množství zvýší a zároveň klesne počet záporných iontů. Pak se k běžným viníkům zdravotních potíží jako prach, chemické znečištění, těkavé organické látky, přidá neviditelný přebytek kladných iontů. Nejsou cítit, nezbarvují vzduch a jejich většímu množství může být náš organismus vystavován aniž bychom si toho všimli.
Přitom zdrojů nerovnováhy máme v moderním životě hodně. Automobilová a průmyslová doprava, klimatizace, umělá vlákna v kobercích i oblečení, obrazovky, laserové tiskárny, zářivky, kopírky, nebo vysílače. Všechno dohromady vytváří iontovou nerovnováhu v neprospěch našeho zdraví.
Právě proto existují pro kladné ionty hygienické limity stejně jako pro jiné škodliviny v ovzduší.
Tradiční stavební materiály jako je kámen, cihly nebo dřevo narušují elektrické pole Země jen mírně. Železobeton a ocelové konstrukce vytvářejí stínění tohoto pole. Fyzikové tento efekt přirovnávají k Faradayově kleci. To znamená, že elektromagnetické pole se uvnitř nedokáže normálně projevit a tvorba záporných iontů je potlačená. Lidé, kteří v takovém prostředí tráví většinu dne, často popisují příznaky, pro které se vžilo označení Syndrom nezdravých budov.
Podle průzkumů Státního zdravotního ústavu má až tři čtvrtiny veřejných budov v Česku (kanceláří, škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů) nezdravé vnitřní prostředí. Problematice se dlouhodobě a podrobně věnovala MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Proces ionizace vzduchu vysvětluje v rámci naší reportáže pořadu Polopatě.
Co dostatek záporných vzdušných iontů ve vzduchu podle dostupných studií přináší:
Místa s extrémně vysokou koncentrací (vodopády, moře, jeskyně) se proto využívají jako klimatické lázně. Ostatně i mimo odbornou literaturu platí, že po víkendu na horách se člověk cítí jinak než po víkendu stráveném v nákupním centru.
Ionizace vzduchu tedy není žádný moderní výmysl ani okrajová zajímavost. Je to přirozená součást zdravého vzduchu, kterou moderní způsob života z interiérů systematicky vytlačuje. Přitom právě doma, v kanceláři a ve škole trávíme kolem 80% času.
Jednou z cest, jak ionizaci v bytě přiblížit hodnotám známým z čisté přírody, je čistička vzduchu Ionic-CARE. Ta vzduch v místnosti nejen čistí a zachytává na svém filtru prach, pyly, pachy, bakterie a viry, ale zároveň v něm obnovuje podíl záporných lehkých vzdušných iontů. Díky ní si můžete i doma vytvořit prostředí, ve kterém se vám i celé rodině bude dýchat lépe.
Vystudovaný analytický chemik. 20 let se věnuje problematice kvality vzduchu v interiérech.
Zdroje:
Státní zdravotní ústav – Ionizace vzduchu a její využití pro zdraví, MUDr. Ariana Lajčíková, CSc.
Státní zdravotní ústav – Elektroiontové mikroklima.
Státní zdravotní ústav – Vnitřní ovzduší.
Státní zdravotní ústav – Základní faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí.
Státní zdravotní ústav – Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí pracovišť.
Aktualizováno ke dni 28. 4. 2026
Zdraví řešíme všichni. Zajímáme se o to, jak kvalitní potraviny jíme, nebo kolik hodin denně spíme. Chodíme na preventivní prohlídky, mažeme se opalovacími krémy a používáme chytré hodinky a prsteny, které měří každý náš krok. Co často opomíjíme, je vzduch, který dýcháme. Jak kvalita vzduchu ovlivňuje naše zdraví?
„Vzdušné" vitamíny najdeme všude, ale v odlišném množství. Mají příznivý vliv na naše dýchací cesty, psychiku a spánek. Jaké hodnoty jsme jako Lovci iontů naměřili na pláži Omaha v Normandii, které se přezdívá „krvavá“?
Vodopády, pláže, jeskyně a hon za zápornými ionty. Tentokrát nás cesta zavedla na Sardinii. Neptunova jeskyně, dramatické útesy, Kozí schody, La Marmora a překvapivá čísla z měření. Vydejte se s námi za místem, kde se příroda, historie i „lov iontů“ potkávají v jednom nezapomenutelném zážitku.
