Všichni rádi řešíme kvalitu potravin, hledáme jejich původ, snažíme se o lokálnost a sháníme oblečení z kvalitních materiálů. Většinou ale vůbec nepřemýšlíme o potřebě vyrazit do přírody a dýchat čistý vzduch. Žijeme uzavření doma nebo v práci, kde se hromadí zdraví škodlivé látky (z umělých materiálů, čistících prostředků, klimatizací, elektronických zařízení, plísní, roztočů, prachu), které na nás působí každý den. Ani znečištěné ovzduší průmyslových měst tomu moc nepomáhá. Důležité je uvědomit si, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší má na svědomí rozvoj alergií, astmatu a může vést až k trvalému poškození dýchacích cest.
Pomoci si přitom můžeme i malými změnami v našem životním stylu. Nezapomínejme tedy chodit častěji do přírody a zhluboka dýchat zdravý vzduch. Vhodné jsou procházky lesem, kolem tekoucí vody, vodopádů a po horách. Zároveň si můžeme vylepšit domácí ovzduší pomocí čističky vzduchu (ideálně s ionizátorem), která se postará o zdravé domácí prostředí
Čištěním vzduchu zbavíme naše domovy polétavého prachu, virů, bakterií, roztočů i cigaretového kouře a zároveň pomůžeme alergikům v období pylové sezóny. Ionizace pomocí záporných iontů neboli vzdušných vitamínů ozdraví vzduch tak, že se vám v interiéru bude dýchat tak dobře jako v lese nebo na horách. Podrobnější informace k procesu ionizace najdete v tomto článku.
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylová sezóna, která v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň doma?
Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Hluk v domácnosti zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a může přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění ovzduší druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdraví.
Záporné vzdušné ionty zlepšují dýchání a přispívají k psychické rovnováze. Výprava za jejich měřením nás tentokrát zavedla na bretaňské pobřeží k majáku Kermorvan u Atlantského oceánu. Jak si vedou zde naměřené hodnoty oproti jiným místům?
