Dnes, 25. září, si připomínáme Světový den plic. Letošní ročník přináší poselství, které se snaží změnit pohled na jejich zdraví. Upozorňuje na to, že péče o zdraví plic nezačíná v dospělosti, ale už před narozením.
Světový den plic
Nadechneme se zhruba dvacetitisíckrát denně a většinou o tom vůbec nepřemýšlíme. Právě proto vznikl Světový den plic. Od roku 2017 ho pořádá Mezinárodní fórum respiračních společností (FIRS), aby upozornil na nemoci, které trápí miliony lidí: astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovinu plic, tuberkulózu nebo zápal plic. Každoročně se mluví o prevenci, včasné diagnóze a dostupné léčbě. Letos ale organizátoři přidávají jednu důležitou myšlenku navíc.
Zdravé plíce po celý život
Letošní motto zní A Lifetime of Lung Health, tedy zdravé plíce po celý život. Stojí za ním jednoduchá, ale překvapivá myšlenka. Plíce nejsou orgán, který se „pokazí“ až v dospělosti kouřením nebo špatnými návyky. Jejich zdraví se utváří postupně, od těhotenství přes dětství až po stáří. Každá z těchto etap nabízí příležitost je ochránit.
Mezinárodní pacientská organizace GAAPP shrnula, co o tom říká současná věda:
- Už v těhotenství se rozhoduje. Kouření matky, znečištěný vzduch a nedostatečná výživa ovlivňují, jak se plíce dítěte vyvíjejí.
- Dětské infekce zanechávají stopu. Těžký průběh RSV nebo zápalu plic v raném věku může zbrzdit růst plic a jeho následky se mohou projevit ještě v dospělosti.
- Na prostředí záleží venku i doma. Jemný prach, výfukové plyny, pasivní kouření, plísně a vlhkost v bytě mohou souviset s pomalejším růstem plic a vznikem astmatu.
- Geny nejsou osud. Dědičnost určuje výchozí podmínky, ale prostředí dokáže riziko nemocí výrazně zlepšit nebo zhoršit.
Plicní „úspory“ z dětství
Nejzajímavější je koncept tzv. vrcholu plicní funkce. Plíce rostou a sílí zhruba do začátku dospělosti, pak jejich výkon pozvolna klesá. Čím vyšší maximum si z dětství a dospívání „přineseme“, tím větší máme rezervu na zbytek života. Nižší vrchol naopak zvyšuje riziko CHOPN, astmatu, častých infekcí i nemocí srdce, a to i u lidí, kteří nikdy nekouřili. Péče o plíce dětí je tedy investice, ze které budou čerpat celý život.
Co můžeme udělat doma
Většinu dne trávíme uvnitř, takže vzduch v bytě tvoří velkou část toho, co naše plíce za život „nasají“. To platí dvojnásob pro miminka, malé děti a těhotné ženy. Co skutečně pomáhá:
K tomu patří i věci, které s ovzduším přímo nesouvisí, ale se zdravím plic ano. Jde o prevenci respiračních infekcí u malých dětí (včetně očkování podle doporučení lékaře), podpora kojení a pestrá strava.
Nejen osobní, ale i společná věc
Zdraví plic není jen otázka jednotlivce. Záleží na kvalitě bydlení a vzduchu v interiéru, čistotě ovzduší ve městech i dostupnosti péče. Proto organizátoři Světového dne plic vyzývají vlády, aby naplnily Rezoluci o zdraví plic, kterou v roce 2025 jednomyslně přijalo Světové zdravotnické shromáždění.
Letošní poselství je nakonec optimistické. Nikdy není pozdě začít plíce chránit, ale čím dřív začneme, tím víc z toho budeme později mít.
OTÁZKY A ODPOVĚDI
Kdy se slaví Světový den plic a jaké je jeho hlavní téma pro rok 2026?
Světový den plic připadá každoročně na 25. září. Tématem ročníku 2026 je heslo „A Lifetime of Lung Health“ (Zdravé plíce po celý život). Upozorňuje na to, že zdraví dýchacích cest není otázkou až dospělého věku či stáří, ale utváří se celoživotně. Od nitroděložního vývoje přes dětství až po seniorský věk.
Kdo za Světovým dnem plic stojí?
Den v roce 2017 založilo Mezinárodní fórum respiračních společností (FIRS), které sdružuje přední světové plicní lékaře a odborné organizace (jako např. ERS, ATS či CHEST). Na osvětě úzce spolupracuje také mezinárodní pacientská platforma GAAPP (Global Allergy & Airways Patient Platform).
Proč se o zdraví plic rozhoduje už před narozením a v raném dětství?
Plíce procházejí v těhotenství a v prvních letech života intenzivním vývojem a tvorbou plicních sklípků. Pokud je matka během těhotenství vystavena kouření, smogu nebo trpí podvýživou, vývoj plic plodu se může zpomalit. V raném dětství pak mohou růst plic nevratně přibrzdit těžké respirační infekce (např. RSV nebo zápal plic) či pasivní kouření v domácnosti.
Může prostředí převážit nad genetickou výbavou?
Ano. Dědičnost vytváří výchozí náchylnost k onemocněním, ale to, zda se nemoc rozvine, určuje z velké části životní prostředí a životní styl. Čisté ovzduší, absence kouře a ochrana před infekcemi dokážou genetické riziko významně zmírnit, zatímco znečištěné prostředí dokáže poškodit i jedince s dobrou genetickou predispozicí.
Zdroje:
Forum of International Respiratory Societies (FIRS) – Fórum mezinárodních respiračních společností.
Global Allergy & Airways Patient Platform (GAAPP) – Globální platforma pacientů s alergiemi a onemocněními dýchacích cest.
World Health Organization – Světový den plic 2026.