Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Proto je potřeba ho neustále chránit. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění ovzduší druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdraví.
Světový den sluchu je každoroční kampaň Světové zdravotnické organizace (WHO), která připadá na 3. března. Datum je symbolický, protože číslice 3 svým tvarem připomíná lidské ucho, a když jsou vedle sebe dvě trojky (3.3.), vypadají jako dvě uši. Cílem je upozornit na prevenci ztráty sluchu a na důležitost celoživotní péče o sluch. V roce 2026 je tématem kampaně „Od komunit do učeben: péče o sluch pro všechny děti.”
V tuto chvíli má 1,5 miliardy lidí na světě nějakou formu poškození sluchu. Přibližně 90 milionů z nich jsou děti ve věku 5–19 let, přitom více než 60 % případů ztráty sluchu u dětí se dá předejít jednoduchými preventivními opatřeními. Ne složitou operací, ale jednoduchými každodenními rozhodnutími včetně těch, která děláme doma.
Zvukový smog v domácnosti je nepřetržitá kumulace hluku z běžných spotřebičů a elektroniky, které běží současně. Na rozdíl od jednorázového hluku (koncert, stavba) je ten domácí zákeřný tím, že si ho přestaneme uvědomovat, zatímco naše uši a nervový systém ho vnímají nepřetržitě.
Představte si , že večer v kuchyni běží myčka (40–55 dB), v koupelně pere pračka (50–75 dB), v obýváku hraje televize (45–80 dB), děti mají puštěnou hru na tabletu a vy si v ložnici zapnete čističku vzduchu s HEPA filtrem, protože je pylová sezóna. Každý z těchto přístrojů sám o sobě nepůsobí až tak rušivě, ale dohromady vytváří poměrně dost hluku.
Mozek vyhodnocuje každý zvuk jako potenciální hrozbu. Tato reakce probíhá podvědomě i ve spánku. Pokud jde o krátkodobý hluk, tělo si poradí, ale při opakovaném nebo dlouhodobém vystavování může být klidně spouštěčem stresu, narušovat spánek atd. Nemusíte přitom bydlet u letiště, protože i 40–45 dB běžící celou noc může organismus zatěžovat více než krátký hlasitý zvuk přes den.
Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění ovzduší druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdraví. Výzkumy ukazují, že chronická expozice hluku v Evropě přispívá k přibližně 48 000 novým případům ischemické srdeční choroby ročně, narušuje spánek 6,5 milionu lidí a souvisí s 12 000 předčasnými úmrtími.
Na koncertě víte, že je hudba hlasitá a reagujete na to. Doma však váš mozek postupně přestane zvuky vědomě registrovat, ale vaše uši a nervový systém ne.
Následující tabulka ukazuje hlučnost běžných domácích spotřebičů v decibelech (dB). Důležité je vědět, že rozdíl 10 dB znamená přibližně dvojnásobný subjektivní pocit hlasitosti. Mezi 30 dB a 50 dB je tedy propastný rozdíl. WHO doporučuje, aby hladina hluku v ložnici během noci nepřesahovala 30 dB. Hranice přijatelného hluku pro běžný denní provoz domácnosti je do 55 dB:
| Spotřebič | Nejtišší běžně dostupné modely | Nejhlučnější modely |
|---|---|---|
| Vysavač (klasický) | 57–60 dB | 85–90 dB |
| Mixér / smoothie blender | 65–70 dB | 90–100 dB |
| Lednice | 32–34 dB | 46–48 dB |
| Fén na vlasy | 55–60 dB | 85–90 dB |
| Myčka nádobí | 38–40 dB | 52–55 dB |
| Televize (průměrná hlasitost) | 45–50 dB | 75–80 dB |
| Dětské hračky (elektronické) | 70–75 dB | 95–105 dB |
| Rekuperace | 22–25 dB | 45–50 dB |
| Klimatizace (vnitřní jednotka) | 19–22 dB (noční režim) | 50–60 dB |
| Ventilátor (stolní/podlahový) | 25–30 dB | 55–65 dB |
| Čistička vzduchu Ionic-CARE | 12 dB (všechny stupně) | 12 dB (všechny stupně) |
| Čistička vzduchu s HEPA filtrem | 25–35 dB (noční režim) | 55–65 dB (turbo) |
Čističky vzduchu se v posledních letech staly běžnou součástí domácností, zejména u alergiků, rodin s dětmi, nebo ve městech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Je to rozumná investice do zdraví. Na rozdíl od mixéru nebo vysavače, které zapneme na chvilku, by měla čistička vzduchu běžet ideálně 24 hodin denně. Právě proto je její hlučnost důležitým parametrem, na který bychom při výběru měli přihlédnout. Nejen z hlediska komfortu, ale i ochrany sluchu. Otázka proto nezní, jestli vzduch čistit, ale jak ho čistit, abychom měli klidnější spánek.
Vyberte si nejtišší čističku vzduchu na trhu Ionic-CARE, která pracuje na principu ionizace a elektrostatického filtru. Má tři stupně výkonu dle velikosti místnosti a využívá technologii iontového větru. S úrovní hluku maximálně 12 dB na jakýkoliv výkon je neslyšitelná:
Tento rozdíl je zásadní zejména při nočním provozu, kdy i mírný šum může být nepříjemný. Dvanáct decibelů je hluboko pod prahem běžného vnímání. Díky tomu může čistička vzduchu Ionic-CARE běžet nepřetržitě celý den a celou noc kdekoliv a nepřidá do vašeho zvukového smogu ani decibel navíc.
Oproti tomu běžná čistička vzduchu na principu ventilátoru s HEPA filtrem je v nízkém a nočním režimu (25 – 35 dB) přibližně čtyřikrát subjektivně hlasitější než čistička vzduchu Ionic-CARE. Typické hodnoty pro menší modely čističek s HEPA filtrem jsou na max. výkon 50–60 dB, u středních modelů 55–65 dB a u velkých 60–70 dB.
Vyšší výkon u těchto čističek je přitom často nutný v pylové sezóně nebo ve znečištěném prostředí. Dlouhodobé vystavení hluku kolem 50 dB a více, může negativně ovlivňovat kvalitu spánku a regeneraci organismu.
Každý hlučný spotřebič ovlivňuje náš sluch a psychickou pohodu. Zažijte klidné noci s čističkou vzduchu Ionic-CARE.
Ochrana sluchu nezačíná u lékaře. Začíná u nás doma a u rozhodnutí, která děláme každý den:
Světový den sluchu nám jednou ročně připomíná, že sluch máme jen jeden. Francis Bacon napsal, že ticho je spánek, který vyživuje moudrost. Zároveň je ale součástí regenerace nervového systému, kvalitního spánku i dlouhodobé ochrany sluchu. Každý decibel navíc se počítá a drobná každodenní rozhodnutí mohou v budoucnu znamenat pro náš sluch a zdraví velký rozdíl.
Čistička vzduchu vytváří sterilní prostředí a oslabuje imunitu – to je mýtus, který slýcháme často. Prozradíme vám, proč není možné, aby běžná domácí čistička vytvářela „nemocniční“ sterilní prostředí a co je k vytvoření takového místa vůbec potřeba.
„Máme doma alergika na zvířecí chlupy.“ Věta, kterou slyšíme často, přitom je to jeden z nejrozšířenějších mýtů. Na chlupy ani na srst alergii mít nemůžeme, protože keratin, ze kterého jsou chlupy tvořené, je stejná látka, z jaké jsou naše vlasy či nehty. A pokud by byl člověk alergický na keratin, nemohl by existovat ve vlastním těle. Víte, co je tedy skutečným problémem?
Vzduch, který dýcháme, ovlivňuje naši energii, soustředění i spánek. Takzvané „vzdušné vitamíny“ zahrnují kyslík, negativní ionty, fytoncidy či mořské aerosoly – tedy složky, které přirozeně podporují zdraví a pohodu. Kde se vyskytují nejvíc a jak jejich účinky využít každý den?
