„Máme doma alergika na zvířecí chlupy.“ Věta, kterou slyšíme často, přitom je to jeden z nejrozšířenějších mýtů. Na chlupy ani na srst alergii mít nemůžeme, protože keratin, ze kterého jsou chlupy tvořené, je stejná látka, z jaké jsou naše vlasy či nehty. A pokud by byl člověk alergický na keratin, nemohl by „existovat“ ve vlastním těle. Víte, co je tedy skutečným problémem?
Důvodem alergie jsou proteiny v kožních šupinkách, slinách, moči, nebo sekretu žláz. Alergické reakce jako kýchání, vodnatá rýma atd. proto nejsou reakcí na srst zvířete, ale na konkrétní protein:
| Druh proteinu | Zvíře | Kde ho najdeme | % |
|---|---|---|---|
| Fel d 1 | Kočka | Mazové žlázy, sliny | 90–95 % kočičích alergiků |
| Fel d 4 | Kočka | Sliny (lipocalin) | 60–70 % kočičích alergiků |
| Can f 1 | Pes | Sliny, jazyk | 50–75 % psích alergiků |
| Can f 5 | Pes (samci) | Prostata, moč | 70 % mužských psích alergiků |
| Equ c 1 | Kůň | Kůže, sliny | 76 % koňských alergiků |
Kočka je extrémně čistotná, ale právě to, že si neustále olizuje srst, působí problémy. Nanáší na ni sliny s alergenem Fel d 1, který je velmi „lepivý“ a po zaschnutí se z něj stává jemný lehký prach. Ze srsti se uvolňuje a usazuje na různých místech v domácnosti a také na oblečení. Díky tomu se alergen může objevit i v domácnostech, kde kočka nikdy nežila.
Kromě proteinu Fel d 1 kočky produkují dalších sedm identifikovaných alergenů (Fel d 2 až Fel d 8), které pocházejí z různých zdrojů včetně moči, análních žláz a slz. To je důvod, proč na některé kočky reagujeme silnější alergickou reakcí než na jiné.
Kočka nanáší na srst sliny, které se po zaschnutí šíří v podobě jemného prachu a způsobují alergii.
Psí alergeny jsou obecně méně intenzivní. Hlavním proteinem je Can f 1 produkovaný především v jazyku a slinných žlázách. Na rozdíl od kočičího Fel d 1 je méně „lepivý“. Pokud jste ale citliví na Can f 5 (vyskytuje se u nekastrovaných samců), může být i psí alergie silná.
Lidská kůže se přibližně po 28 dnech obnovuje a odumřelé buňky jsou větší a uvolňují se rovnoměrně. Naopak zvířecí kožní šupinky jsou mikroskopické, jemné, nasáklé mazem, slinami, sekrety a mají průměrnou velikost 2,5 mikrometru – to je přibližně 30x menší než lidský vlas. Např. jedna kočka může denně uvolnit až miliony těchto částic. Díky této miniaturní velikosti se snadno nesou i s alergenními proteiny vzduchem, pronikají hluboko do dýchacích cest a usazují se v textiliích, kobercích i ventilacích.
Roztoči domácího prachu se živí právě odumřelými kožními šupinkami – lidskými i zvířecími. Domácnosti s mazlíčky jim poskytují ideální podmínky jako je teplo, vlhkost a neustálý přísun potravy. Srst zvířete pak funguje jako „živá prachovka“, která je při pohybu po bytě sbírá a zároveň roznáší po okolí.
Hlavním problémem nejsou samotní roztoči, ale jejich exkrementy (výkaly) obsahující silné trávicí enzymy, které při vdechnutí dráždí sliznice a patří k nejagresivnějším domácím alergenům. Mnoho lidí si myslí, že reagují hlavně na psí a kočičí srst, ale ve skutečnosti trpí kombinací alergie na samotné zvíře a na roztoče, kteří se v jeho srsti a pelechu přirozeně vyskytují.
Krátkosrstá a „nahatá“ plemena produkují alergeny také.
Některá plemena línají méně nebo vůbec, to ale neznamená, že alergeny neprodukují. Mají jiný a pomalejší způsob šíření a uvolňují je přímo z pokožky. Maz a kožní šupinky se tak dostávají do prostředí mnohem snadněji. To může některým alergikům vadit dokonce více než klasická srst. Zejména pokud se zvíře pravidelně nekoupe.
Časté tvrzení, že bezsrstá nebo krátkosrstá plemena jsou pro alergiky vhodná proto bohužel neplatí. I kočka Sphynx, mexický naháč atd. vytvářejí stejné alergenní bílkoviny jako běžná plemena se srstí.
Velkou roli pak hraje také individuální variabilita. Různé kočky mohou vytvářet až desetinásobně odlišné množství alergenu. Proto někdo konkrétního jedince snáší dobře a jiného vůbec. U citlivějších lidí se může projevit i postupná tolerance, kdy si tělo na malé množství alergenu zvykne, takže majitel své vlastní zvíře snáší lépe než cizí.
Pochopení skutečné podstaty zvířecích alergií a správná strategie může pomoc k jejich zvládnutí:
Alergie na zvířata nezpůsobuje srst, ale neviditelné alergenní proteiny, které se snadno šíří vzduchem. Správná kombinace hygieny, filtrace vzduchu a omezení zdrojů alergenů může výrazně zlepšit kvalitu života alergiků.
Meteorologové varují před tzv. krvavým deštěm a saharským pískem nad Českem. Jde o úchvatné atmosférické představení, ale pro naše plíce a dýchací cesty už to tak zábavné není. Co přesně dýcháme, když k nám vítr z Afriky zavane tuny písku, a ochrání nás doma před ním čistička vzduchu?
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylová sezóna, která v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň doma?
Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Hluk v domácnosti zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a může přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění ovzduší druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdraví.
