Nebe se barví do žlutavých či oranžových odstínů a nánosy prachu pokrývají kapoty aut. Píše a ví se o nich už všude. Meteorologové varují před tzv. „krvavým deštěm“ a saharským pískem nad Českem. Jde o úchvatné atmosférické představení, ale pro naše plíce a dýchací cesty už to tak zábavné není. Co přesně dýcháme, když k nám vítr z Afriky zavane tuny písku, a ochrání nás doma před ním čistička vzduchu?
V médiích často slyšíme o saharském písku, ale přesnější je mluvit o saharském prachu. Písek z dun je totiž příliš těžký na to, aby doletěl tisíce kilometrů daleko a to, co k nám doletí až nad střední Evropu, jsou vlastně mikroskopické prachové částice (aerosoly). Jsou bohaté na minerály jako je křemen, živec, jílové minerály a oxidy železa. Právě železo dodává prachu jeho typické nažloutlé až načervenalé zbarvení.
Situaci, kdy déšť ze vzduchu doslova smyje saharský prach, se říká „krvavý déšť“. Kapky vody na sebe nabalí jemné částice prachu a spolu s nimi dopadnou na zem. Déšť proto může mít načervenalou nebo hnědavou barvu a po dopadu na zem vytvářet jemné bahno. Po zaschnutí zanechává špinavé skvrny na autech, oknech nebo zahradním nábytku.
Saharský prach do Česka nepřilétá náhodou. Vše je otázkou specifické synoptické situace, která označuje celkové rozložení tlakových útvarů a proudění vzduchu v atmosféře. Tím se určuje, jaké počasí v dané oblasti bude.
Aby se prach vůbec dostal do atmosféry, musí nad pouští zafoukat silný vítr, který zvíří jeho obrovské množství do výšky několika kilometrů. Následně musí tento vzduch nasát silné jižní nebo jihozápadní proudění. K tomu typicky dochází, když se nad západním Středomořím nebo Pyrenejským poloostrovem usadí hluboká tlaková níže a nad východní Evropou naopak tlaková výše. Mezi nimi vznikne úzký vzdušný prostor/pás, který prach nasaje a přes Středozemní moře a Alpy ho dopraví až k nám.
Tento jev není pouze zvláštností posledních let. Nad území České republiky se saharský prach dostává několikrát do roka, nejčastěji v jarních a podzimních měsících. Rozdíl je pouze v intenzitě, jelikož si ho člověk někdy ani nevšimne a jindy zase prach zbarví oblohu a výrazně zhorší dohlednost.
Prachová částice musí ze Sahary k nám do střední Evropy uletět přes 4000 kilometrů.
Mytí auta je otrava, ale to, co saharský prach dokáže udělat např. s našimi plícemi, stojí za větší pozornost. Měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) během těchto epizod pravidelně upozorňuje na skokové zhoršení kvality ovzduší. Jde konkrétně o výrazný nárůst koncentrací polétavého prachu o velikosti PM10 a PM2,5.
V tabulce najdete zdravotní rizika spojená se saharským prachem:
| Zdravotní rizika ❗ | Poznámka |
|---|---|
| Únava a bolesti hlavy | I u zdravého člověka může vyšší koncentrace prachu ve vzduchu způsobit únavu nebo bolest hlavy. |
| Podráždění dýchacích cest | Prach může dráždit nos, krk i průdušky a vyvolat kašel nebo pocit škrábání v krku. |
| Riziko pro citlivé skupiny | Větší zdravotní riziko představuje pro astmatiky, kardiaky, seniory, malé děti a alergiky. |
| Astmatické záchvaty | Zvýšené množství prachu může zvyšovat pravděpodobnost astmatických záchvatů. |
| Zhoršení chronických onemocnění plic | Např. u lidí s CHOPN může dojít ke zhoršení příznaků. |
| Zátěž pro srdce a cévy | Jemné prachové částice zatěžují kardiovaskulární systém. |
| Přenášení dalších škodlivin | Prach může během své cesty zachytit alergeny nebo průmyslové znečištění a přenést je do dalších oblastí. |
V těchto dnech omezte fyzickou aktivitu venku a tolik nevětrejte. Naše domovy nejsou totiž vzduchotěsné a jemný prach, nejen ten saharský, si cestu dovnitř vždy najde. Ať už netěsnostmi v oknech, dveřích, rekuperací nebo třeba na oblečení.
Zatímco venku prachu neporučíme, tak v interiéru, kde trávíme až 80 % našeho času, můžeme kvalitu vzduchu ovlivnit např. používáním čističky vzduchu.
Zajistěte si doma čistý vzduch s použitím čističek vzduchu Ionic-CARE s elektrostatickými filtry. Zachytí až 96 % polétavých nečistot včetně prachu, pylů, pachů, sporů plísní, bakterií a virů. Elektrostatický filtr vydrží neomezeně dlouho a není potřeba ho v průběhu let měnit. Stačí ho jen po několika dnech otřít hadříkem, nebo opláchnout vodou a poté použít znovu.
Spotřeba elektřiny je 8 W (přibližně 2 Kč denně). To je výrazně nižší než např. u čističek s HEPA filtry (až 8x). Pro většinu uživatelů je ovšem nejdůležitější výhoda naprosto tichý provoz. I na nejvyšší výkon je totiž 12 dB na samé spodní hranici slyšitelnosti. Proto ji můžete nechat běžet 24/7 i v ložnici a nebude vás rušit.
Pokud je čistička vzduchu vybavena kvalitním (nejlépe certifikovaným) HEPA filtrem, pak dokáže s účinností obvykle až 99 % zachytit částice o velikosti 0,3 mikrometru a větší. To znamená, že spolehlivě odfiltruje nejen zmíněné částice PM2,5 i PM10, které k nám doputovaly ze Sahary, ale i běžný domácí prach, pyly a zvířecí alergeny.
Určitou nevýhodou čističek vzduchu s HEPA filtry je jejich větší hlučnost (na nejvyšší výkon často 40 decibelů i více), vyšší spotřeba elektrické energie a také nutnost opakovaně dokupovat poměrně drahé náhradní filtry.
Saharský prach, který dokáže po zaschnutí potrápit nejen auta z venku, ale i jejich interiér.
Saharský prach nad Evropou je důkazem toho, jak propojený náš globální klimatický systém je. Nemusíme se ho děsit, ale není radno ho ani podceňovat. Během „krvavých dešťů“ a zatažené nažloutlé oblohy je nejlepší strategií omezit delší pobyt venku a intenzivní fyzickou aktivitu a péči o to, co dýcháme, přenechat spolehlivé čističce vzduchu.
Co je saharský prach?
Jde o velmi jemné prachové částice z pouště Sahara, které silný vítr vynese vysoko do atmosféry. Proudění vzduchu je pak může přenést tisíce kilometrů daleko, například až do střední Evropy.
Proč se někdy mluví o „krvavém dešti“?
Krvavý déšť vzniká ve chvíli, kdy déšť ze vzduchu smyje saharský prach. Kapky vody na sebe nabalí jemné částice, které pak zbarví déšť do hnědavých či načervenalých odstínů.
Je saharský prach nebezpečný pro zdraví?
Ve vyšších koncentracích může dráždit dýchací cesty, způsobovat kašel nebo bolesti hlavy. Největší riziko představuje pro astmatiky, alergiky, seniory nebo malé děti.
Dostane se saharský prach i do domu?
Ano. Jemné částice mohou pronikat dovnitř netěsnostmi v oknech, větráním, rekuperací nebo se dostanou do interiéru například na oblečení.
Pomůže čistička vzduchu během saharského prachu?
Ano. Čističky vzduchu s kvalitní filtrací dokážou zachytit velkou část jemných prachových částic a zlepšit tak kvalitu vzduchu v interiéru, kde lidé tráví většinu času.
Zdroje:
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – Informace o transportu saharského prachu a měření koncentrací PM10 a PM2,5 v ČR.
Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) – Evropský systém monitorování atmosféry a transportu prachových aerosolů.
World Health Organization – Air Quality Guidelines – Zdravotní dopady polétavých částic PM10 a PM2,5.
Tým Ionic-CARE
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylová sezóna, která v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň doma?
Čistička vzduchu vytváří sterilní prostředí a oslabuje imunitu – to je mýtus, který slýcháme často. Prozradíme vám, proč není možné, aby běžná domácí čistička vytvářela „nemocniční“ sterilní prostředí a co je k vytvoření takového místa vůbec potřeba.
Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Hluk v domácnosti zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a může přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění ovzduší druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdraví.
