Plíseň na stěně je problém, který vidíme. Mnohem méně nápadné jsou ale její mikroskopické částice, které se mohou uvolňovat do vzduchu a šířit se po místnosti spolu s běžným domácím prachem. Nejde přitom jen o známé spory neboli výtrusy. Ve vzduchu mohou poletovat také drobné úlomky plísňových vláken, odumřelé části kolonie, alergenní částice nebo prach, na který se navázaly látky vytvářené plísněmi. Jak jde dohromady čistička vzduchu a plísně a jak přesně vám dokáže přístroj doma pomoci?
Spory plísní se přirozeně vyskytují venku i uvnitř budov. Domů se dostávají otevřenými okny, větráním, na oblečení, obuvi nebo třeba na srsti domácích zvířat.
Jejich přítomnost sama o sobě ještě nemusí znamenat problém. Ten začíná ve chvíli, kdy spora dopadne na vhodné místo a najde tam dostatek vlhkosti.
Typickým příkladem jsou studené rohy místností, kde se sráží voda, okolí oken, špatně větrané koupelny nebo stěny zakryté velkou skříní. Plíseň v domácnosti se ale může skrývat také pod tapetou, pod podlahou, za obkladem, kolem netěsného potrubí nebo ve sklepě.
Často ji najdeme tam, kde se spojuje několik věcí dohromady:
Viditelná skvrna na zdi je přitom pouze místo, kde plíseň roste. Část toho, co vytváří, se může postupně uvolňovat do okolního vzduchu.
Z plísně se uvolňují její spory, ale to je jen zlomek. Co dalšího ve vzduchu najdeme?
Rozmnožovací částice, něco jako semínka. Podle druhu měří zhruba 2 až 30 mikrometrů, pro srovnání lidský vlas má kolem sedmdesáti. Jsou lehké, suché a evolučně vyladěné přesně k tomu, aby se šířily vzduchem. Proto se tak snadno dostanou např. z koupelny do ložnice.
Často opomenuté. Vyschlá kolonie se drolí a do vzduchu pouští kousky vláken a části buněčných stěn, které bývají menší než mikrometr. Laboratorní pokusy ukázaly, že když se kolonie naruší, může těchto úlomků být početně mnohonásobně víc než samotných spor. A protože jsou drobnější, vydrží se vznášet déle a v dýchacích cestách se dostanou hlouběji.
Alergii nespouští plíseň jako taková, ale konkrétní bílkoviny na jejím povrchu. Ty jsou nepříjemně odolné a přežijí i svého majitele. Mrtvá plíseň proto není automaticky nealergenní. Postříkat zeď fungicidem a povlak nechat na místě znamená, že proteiny zůstávají, jen už nerostou. U zvířat je to úplně stejné, problémem není srst, ale alergenní proteiny.
Toxické látky, které některé plísně produkují. Mají jednu vlastnost a to, že se nešíří vzduchem samy. Nejsou to plyny, drží se na sporách a na úlomcích a vezou se s nimi jako „černý pasažér“. Když z ovzduší zmizí nosič, odejde s ním i toxin.
Díky nim vzniká ten typický zatuchlý, sklepní pach.
Jinými slovy, čtyři z pěti složek jsou pevné částice poletující vzduchem. Tedy přesně ten problém, na který byly čističky vzduchu vymyšlené.
Plíseň v koupelně automaticky neznamená, že vám něco může být. Dlouhodobý pobyt ve vlhkém a plesnivém bytě ale bývá spojovaný s alergickou rýmou, kterou lidé často popisují jako ucpaný nos hlavně ráno po probuzení. Dále se objevuje svědění a pálení očí, kašel, sípání a dušnost.
Citliví jsou hlavně alergici, astmatici, atopici, malé děti, senioři a lidé s oslabenou imunitou. A pak každý, kdo v napadené místnosti tráví hodně času. U astmatiků se nemoc zhoršuje, u dětí vyrůstajících ve vlhkém prostředí studie nacházejí i vyšší riziko, že se astma vůbec rozvine. Podobná souvislost existuje i u atopického ekzému.
Plíseň v ložnici, kde prospíte třetinu života, váží podstatně víc než stejně velká skvrna ve spíži, kam si zajdete jednou týdně pro zavařeninu.
Plísňové částice patří k tomu úplně nejsnadnějšímu, co může filtrace zachytit. Proč tomu tak je?
Zachytí-li čistička vzduchu sporu nebo úlomek, je jeho součástí na filtru i mykotoxin a alergenní bílkovina.
Plísňové spory (výtrusy) jsou ve srovnání s nejmenšími částicemi PM2,5 výrazně větší. Proto je kvalitní čistička vzduchu dokáže ze vzduchu zachytávat s vysokou účinností. Samotný zdroj, tedy plísně na stěně nebo za nábytkem, a vysokou vlhkost však žádná čistička neodstraní.
U plísní má navíc tu výhodu, že mu účinnost drží vysoko jak u velkých spor, tak u submikronových úlomků podhoubí. Tedy napříč celým spektrem toho, co plíseň do vzduchu posílá.
Průřez čističkou vzduchu Ionic-CARE, kdy nasaje polétavé nečistoty včetně spor plísní, zachytí je na svém elektrostatickém filtru a do prostoru vyfoukne čistý vzduch.
Ionic-CARE Triton X6 využívá právě elektrostatický nerezový filtr. Poletující částice získají v přístroji elektrický náboj a následně se zachytí na sběrných plátech.
Tímto způsobem může přístroj odstraňovat ze vzduchu běžný prach, cigaretový kouř, pyl i mikroskopické částice související s plísněmi.
Schopnost přístroje snižovat množství plísní ve vzduchu byla sledována také při mikrobiologickém měření ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. V uzavřené kanceláři klesla během tří hodin koncentrace kultivovatelných plísní z původních 800 CFU/m³ na 200 CFU/m³.
Zároveň si čistička Inoic-CARE poradí i se zatuchlým zápachem, protože má protipachovou účinnost 79 % .
Výsledek jednoho měření samozřejmě neznamená, že bude pokles ve všech místnostech vždy stejný. Záleží na velikosti prostoru, proudění vzduchu, intenzitě zdroje i době provozu. Ukazuje ale, že elektrostatická čistička dokáže množství vzduchem přenášených plísní reálně snižovat.
Čistička vzduchu pracuje se vzduchem, ne se stavební konstrukcí, takže zdroj vlhkosti musíte najít a odstranit sami. Dokud tam bude voda, plíseň poroste dál, ať se v pokoji čistí sebevíc. Stejně tak neodstraní kolonii z materiálu. Povlak na omítce, v sádrokartonu nebo pod podlahou je potřeba fyzicky vyndat.
Pořadí, které dává smysl, je tedy. Najít vodu, odstranit napadený materiál, začít větrat a čističkou držet pod kontrolou to, co i přesto zůstane ve vzduchu.
| Šest věcí, které z čističky dostanou maximum | |
|---|---|
| Dejte ji do ložnice. | Strávíte tam sedm až osm hodin s pomalým hlubokým dýcháním, což je vaše nejvyšší denní expozice čemukoli. |
| Nechte ji běžet pořád. | Spory se uvolňují průběžně, ne nárazově. Čistička zapnutá na dvě hodiny denně stihne jen zlomek práce. |
| Zapněte ji před úklidem. | Vysávání, přesouvání nábytku nebo strhávání tapety zvedne do vzduchu obrovské množství částic naráz. Ideálně ji nechte běžet ještě hodinu potom. |
| Nestrkejte ji do rohu. | Potřebuje volné nasávání i výdech, jinak se vzduch v místnosti neprotočí. |
| Sběrnou část čistěte pravidelně. | Zanesená lamela má nižší účinnost, je to stejné jako s ucpaným sítkem. |
| Větrejte krátce a naplno. | Otevřít dokořán na pět minut je pro odvod vlhkosti výrazně účinnější než nechat ventilačku pootevřenou celý den. |
Plíseň není jen nevzhledná skvrna na stěně. Je to živá kolonie, ze které se mohou do okolí uvolňovat spory, alergenní fragmenty, drobné části podhoubí a kontaminovaný prach.
Tyto částice jsou často lehké, suché a dostatečně malé na to, aby se nějakou dobu vznášely ve vzduchu. Zároveň jsou ale natolik hmotné a fyzicky zachytitelné, aby je účinná čistička vzduchu dokázala zachytit na svém filtru. Právě proto spolu témata čistička vzduchu a plíseň úzce souvisejí.
Čistička nezastaví zatékání ani nevysuší mokrou stěnu. Může však snížit množství plísňových částic, které se dostávají do našich dýchacích cest. V kombinaci s odstraněním vlhkosti, bezpečnou sanací a pravidelným úklidem se tak stává důležitou součástí řešení.
Vystudovaný analytický chemik. 20 let se věnuje problematice kvality vzduchu v interiérech.
Píše články a pracuje v týmu Ionic-CARE na oddělení Péče o zákazníky. Psaní ji baví a publikuje i na jiných webových portálech (frews.cz, marter.cz). Absolvovala kurz Copywritingu u Markéty Mrkvové (Holky z byznysu) a studovala Tvůrčí psaní u paní Markéty Dočekalové.
Zdroje:
WHO (2009): Guidelines for Indoor Air Quality: Dampness and Mould – Nadbytečná vlhkost na vnitřních materiálech vede k růstu mikroorganismů, které pak do vzduchu uvolňují spory, buňky, fragmenty a těkavé organické látky. Nejvýznamnějšími dopady jsou vyšší výskyt respiračních symptomů, alergií a astmatu. Hlavním opatřením je prevence trvalé vlhkosti a mikrobiálního růstu.
SZÚ: Problematika plísní – Stanovisko Státního zdravotního ústavu. Plísně rostou všude, kde je dostatek vlhkosti, při růstu uvolňují do ovzduší spory, které jsou malé a lehké, a základním hygienickým doporučením je, aby se ve vnitřním prostředí nevyskytovaly viditelné nárůsty plísní na površích. Doplňkově odborné stanovisko Vyhodnocení zdravotního rizika výskytu plísní v bytech.
Mendell, M. J. a kol. (2011): Respiratory and Allergic Health Effects of Dampness, Mold, and Dampness-Related Agents. Environ Health Perspect 119(6):748–756 – Přehled epidemiologických studií a metaanalýz ukázal konzistentní souvislost vlhkosti a plísní v interiéru se vznikem astmatu a dalšími respiračními a alergickými projevy.
Górny, R. L. a kol. (2002): Fungal Fragments as Indoor Air Biocontaminants. Appl Environ Microbiol 68(7):3522–3531 – Klíčový zdroj k úlomkům podhoubí. Úlomky se uvolňují současně se sporami a měření optickým čítačem částic ukázalo, že jich vzniká početně až 320krát více než spor.
Brasel, T. L. a kol. (2005): Detection of Airborne Stachybotrys chartarum Macrocyclic Trichothecene Mycotoxins on Particulates Smaller than Conidia. Appl Environ Microbiol 71(1):114–122 – Vysoce respirabilní částice menší než 1 µm tvoří většinu částic ve vnitřním ovzduší a slouží jako nosiče toxických látek produkovaných plísněmi. Doplňkově přehled v Ann Work Expo Health (2024): většina mykotoxinů není těkavá, přenášejí se na prachu a sporách, které fungují jako nosiče do dýchacích cest.
US EPA: A Brief Guide to Mold, Moisture and Your Home – Mrtvá plíseň může u některých lidí stále vyvolat alergickou reakci, takže nestačí ji zabít, je nutné ji také odstranit. Klíčem ke kontrole plísní je kontrola vlhkosti. Pokud plíseň odstraníte, ale nevyřešíte problém s vodou, s velkou pravděpodobností se vrátí.
US EPA: Guide to Air Cleaners in the Home – Přenosné čističky a filtry v HVAC neřeší příčinu plísně a zatuchlého zápachu. Ta spočívá ve vlhkosti v budově. Řešením je odstranit zdroj vlhkosti a plíseň uklidit. Čističky mohou odstranit část částic, které plíseň vytváří, a v některých případech i zmírnit zápach, ale problém plísně a vlhkosti nevyřeší.
Někdy ji vidíme jako černé tečky kolem okna. Jindy ji prozradí až zatuchlý pach ze skříně nebo opakovaně ucpaný nos po probuzení. Plíseň v domácnosti není automaticky zdravotní katastrofa, ale není ani pouhá estetická vada. Je známkou prostředí, v němž se mohou do vzduchu uvolňovat spory, mikroskopické úlomky a další látky, které jsou schopné dráždit dýchací cesty nebo zaměstnat imunitní systém.
Alergie obecně patří mezi nejčastější zdravotní potíže současnosti a ty respirační tvoří až 40 % z nich. Pro někoho znamenají pár týdnů nepříjemného kýchání na jaře, pro jiného celoroční obtíže jako rýmu, špatný spánek, pálení očí, nebo zhoršené dýchání. Mnoho lidí si přitom tyto problémy spojuje hlavně s pobytem venku. Jenže alergeny nás často obklopují i doma. Jak si od alergií ulevit alespoň v interiéru?
„Máme doma alergika na zvířecí chlupy.“ Věta, kterou slyšíme často, přitom je to jeden z nejrozšířenějších mýtů. Na chlupy ani na srst alergii mít nemůžeme, protože keratin, ze kterého jsou chlupy tvořené, je stejná látka, z jaké jsou naše vlasy či nehty. A pokud by byl člověk alergický na keratin, nemohl by existovat ve vlastním těle. Víte, co je tedy skutečným problémem?
