Vzduch není jen směs kyslíku a dusíku. Obsahuje i neviditelnou složku, která může výrazně ovlivnit naši energii, soustředění i zdraví. Lehké záporné ionty, přezdívané „vzdušné vitamíny“. Proč se po bouřce nebo u vodopádu dýchá tak lehce a proč nám moderní interiéry tuto přirozenou vzpruhu berou?
Proč potřebujeme „vzdušné vitamíny“ a co to vlastně je?
Dýcháme průměrně dvacetkrát za minutu. Zcela automaticky, bez přemýšlení. Když se nás ale někdo zeptá, co vlastně dýcháme, většinu z nás napadne kyslík a dusík. To je z pohledu chemie sice správně, ale k definici vzduchu, který nás nabíjí energií, to nestačí. Další totiž neviditelnou, ale naprosto zásadní ingrediencí je elektrický náboj.
Možná už jste pojem lehké záporné ionty neboli „vzdušné vitamíny“ někde zaslechli. Nejde o žádné ezoterické kouzlo, ale o měřitelnou fyzikální veličinu, která dramaticky ovlivňuje naše zdraví.
Co se děje se vzduchem po bouřce?
Zkuste si vzpomenout na ten pocit, když vyjdete ven těsně po silné letní bouřce. Nebo když stojíte hluboko v lese u hučícího vodopádu. Vzduch je najednou ostrý, svěží a dýchá se tak lehce, až máte pocit, že se vám do plic vejde dvakrát tolik kyslíku. Cítíte příval energie.
Může za to takzvaný Lenardův efekt a atmosférická elektřina. V těchto momentech je totiž vzduch doslova přesycen lehkými zápornými ionty.
Ionty jsou zjednodušeně řečeno molekuly (nejčastěji kyslíku), kterým chybí, nebo naopak přebývá elektron.
- Kladné ionty (kationty): Elektron ztratily. Bývají těžké, často se na ně nabalují prachové částice a smog. Způsobují únavu.
- Záporné ionty (anionty): Získaly elektron navíc. Jsou lehké a z pohledu biologie pro náš organismus velmi prospěšné.
Jsme děti divočiny, uvězněné v betonu
Díky historii pochopíme, proč jsou pro nás tyto nabité částice tak důležité. Člověk se jako biologický druh statisíce let formoval venku v přírodě, v lesích, na stepích, zkrátka v prostředí, kde je přirozená koncentrace záporných iontů velmi vysoká. Naše těla se této „elektrické mikroklimatické dietě“ dokonale přizpůsobila (nervový i dýchací systém)
Co jsme ale udělali v posledních zhruba sto letech? Zavřeli jsme se do neprodyšných krabic z betonu, oceli a skla.
V běžném městském bytě nebo kanceláři je koncentrace záporných iontů tristní. Klimatizace, rekuperace, monitory počítačů, televize, syntetické koberce a plasty fungují jako dokonalá „černá díra“ na „vzdušné vitamíny“. Zatímco u vodopádu naměříte klidně i 50000 záporných iontů v jednom centimetru krychlovém, v moderní open-space kanceláři to může být jen mizerných 50. A to pro naše tělo není příznivá hodnota.
Syndrom nemocných budov (SBS) není mýtus
Tento drastický nedostatek záporných iontů a naopak přebytek těch kladných má své reálné následky. Architekti, lékaři i hygienici dnes zcela vážně operují s termínem SBS – Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome). Koncentrace lehkých vzdušných iontů je dokonce jedním z oficiálně měřených parametrů kvality vnitřního prostředí.
Pokud trávíte dny v uzavřeném prostředí, pravděpodobně znáte tyto příznaky:
- Bezdůvodná a vleklá únava už v polovině dne.
- Bolest hlavy, špatné soustředění a snížená produktivita.
- Pocit „vydýchaného vzduchu“, i když se zrovna vyvětralo.
- Podrážděné sliznice, suchý kašel a častější alergické reakce.
Jak „vzdušné vitamíny“ fungují v praxi?
Proč nám záporné ionty tak prospívají? Jejich mechanismus účinku je dvojí (venkovní a vnitřní).
- Přírodní čistička vzduchu: Záporné ionty fungují jako neviditelné magnetky. Přitahují k sobě poletující kladně nabité částice (prach, pyl, spory plísní, bakterie nebo částečky kouře). Tím se tyto shluky stanou příliš těžkými, spadnou na zem a my je už nevdechujeme. Vzduch se reálně čistí.
- Biologický doping: Když záporné ionty vdechneme a dostanou se nám do krevního oběhu, pomáhají optimalizovat hladinu serotoninu (hormonu štěstí a nálady). Zlepšují transport kyslíku v krvi, urychlují regeneraci buněk a celkově harmonizují nervový systém. Zvířata i lidé jsou v prostředí bohatém na záporné ionty prokazatelně klidnější, vitálnější a lépe odolávají stresu.
Kde je najdeme?
Nejjednodušší recept = jděte ven. Procházka v jehličnatém lese, pobyt u moře nebo výlet k horské bystřině jsou tou nejlepší terapií. Pokud ale musíte sedět osm hodin denně v kanceláři nebo žijete v centru velkoměsta, dbejte na správné a intenzivní větrání (krátce, ale dokořán).
Zvažte také kvalitní ionizátory vzduchu, které dokážou tyto prospěšné elektrické náboje bezpečně generovat přímo u vás v obýváku nebo v ložnici. Nebo čističku vzduchu Ionic-CARE s ionizací. Protože ať už si to náš moderní mozek chce připustit, nebo ne, naše tělo stále patří do přírody. A kvalitní vzduch, plný těch správných elektrických nábojů, je palivo, bez kterého nemůžeme fungovat naplno.
OTÁZKY A ODPOVĚDI
Co jsou „vzdušné vitamíny“?
„Vzdušné vitamíny“ je označení pro lehké záporné ionty ve vzduchu. Jde o fyzikálně měřitelně nabité částice, které jsou přirozenou součástí prostředí.
Co je iont?
Iont je atom nebo molekula, která nese elektrický náboj. Pokud elektron ztratí, vzniká kladný iont, pokud elektron získá, vzniká záporný iont.
Co je Lenardův efekt?
Lenardův efekt je jev, při kterém při tříštění vody vznikají lehké záporné ionty. Proto bývá vzduch svěžejší například u vodopádů, fontán nebo po dešti.
Jaký je rozdíl mezi kladnými a zápornými ionty?
Kladné ionty ztratily elektron, záporné ionty elektron získaly. Záporné ionty jsou příznivější pro organismus, zatímco nadbytek kladných iontů bývá spojován s únavou.
Proč je v přírodě více záporných iontů než v interiéru?
V přírodě vznikají přirozeně působením vody, vzduchu, slunečního záření a atmosférické elektřiny. V moderních interiérech jejich množství snižují technologie a materiály, jako jsou klimatizace, elektronika, plasty nebo syntetické povrchy.
Co je syndrom nemocných budov (SBS)?
Syndrom nemocných budov je označení pro soubor potíží spojených s pobytem v nekvalitním vnitřním prostředí. Může se projevovat únavou, bolestí hlavy, podrážděním sliznic nebo zhoršeným soustředěním.
Kde bývá koncentrace záporných iontů nejvyšší?
Typicky v přírodě, zejména u vodopádů, v lese, po bouřce, u moře, v jeskyních atd.
Zdroje:
Lenardův efekt – Philipp Lenard a jeho dílo.
Ionizace – Vysvětlení ionizace.